Archivy autora: obrazytrneckova.cz

svatý Cyril a Metoděj Středový obraz – vyobrazení s klasickými atributy Cyril jako mnich v řehoním oděvu , se svitkem s hlaholicí v ruce Metoděj arcibiskup, mitra na hlavě, berla v ruce v pozadí za Cyrilem v dáli je cesta, která symbolizuje putování a příchod na Moravu a kotva, která odkazuje na legendu nalezení ostatků čtvrtého papeže Sv. Klementa, ten byl přivázán ke kotvě, vhozen do Černého moře r.97 nebo 101 Cyril a Metoděj se při své první misijní cestě k Chazarům zastavili na Krymu, kde vedli vykopávky ve městě Chersonesu a objevili ostatky S. Klementa díky Cyrilu a Metodějovi se S. Kliment stal prvním světcem uctívaným na našem území, viz. nejstarší kostel u nás -rotunda S. Klimenta v Levém Hradci, jezuitská kolej Klementinum v Praze v pozadí za Metodějem je začínající krajina ,která přechází do vyobrazení levého obrazu Pravý obraz příchod na Velkou Moravu tento příchod /9 st./ nás…

Číst více

ANEŽKA ČESKÁ, ANEŽKA PŘEMYSLOVNA, ČESKÁ PRINCEZNA Středový obraz typické atributy: řeholnice, ovečka u nohou, lilie v ruce, Pražský hrad v pozadí, koruna v ruce Anežka princezna má v ruce královský plášť: odkládá červený královský plášť- SYMBOL zasvěcení jejího života ideálu života chudoby a služby ve víře a křesťanství  Anežka byla svatá princezna- svaté princezny byly ženy z královských rodů, vysoce vzdělané, které rozvíjely křesťanské hodnoty na diplomatické úrovni, usilovaly o stabilizaci míru, podporovaly přímo umění a vzdělávání Pravý obraz symbol řádu Křížovníků s červenou hvězdou a kláštera na Františku se špitálem: odkazuje na založení Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou samotnou Anežkou Anežka založila první špitál v českých zemích, a celý komplex budov- areál na Františku, který zahrnuje dvojklášter klarisek a minoritů, špitál, kostel S. Františka, svatyni Salvátora Anežka stála při vzniku mezinárodní zdravotní sítě a sociální péče –  dokázala rozpoznat potřeby doby a reagovala na ně podporou řádů minoritů…

Číst více

svatá Zdislava Středový obraz – Zdislava máma a manželka  Zdislava, její 4 děti a manžel, v pozadí její sídlo hrad Lemberk Zdislava je exkluzivně vzdělaná šlechtična patřící do okruhu tzv. svatých princezen,  obdarovaná vírou a láskyplností, která z ní vyzařuje podpora manžela je její štít pro její ochranu a svobodu v době ne zrovna vstřícnou pro realizaci žen, manžel je ve zbroji, vždy připraven chránit a bránit děti, které žijí radostné životy, se podporují vzájemně a jsou si vědomé síly, ochrany rodičů – viz. lucernička ozařuje štít……však uvědomují si určitou úzkost, viz. ustaraná tvář dítěte objímajícího sourozence hrad Lemberk, domov, bezpečí, zázemí, symbol též vrozené touhy každého člověka po vlastním zázemí v pozadí též jako symbol nedostižný sen pro obyčejného smrtelníka Levý obraz – Zdislava dává almužnu v pozadí manžel, rytíř velící, chránící, štít se lvicí Zdislava, sedící, snižuje se na fyzickou výšku žebračky, která ji v bezpodmínečné vděčnosti tiskne…

Číst více

svatý Vojtěch Středový obraz, použité atributy: mitra, berla, kříž, kniha k vyučování lidu žehnající pravá ruka déšť palmová ratolest heraldický znak kláštera na Břevnově Barevná škála postupuje z levé strany, minulosti, stínů, přes Vojtěcha do budoucnosti plné světla. Z levého horního rohu, kde jsou těžká mračna, však žehnající pravá ruka uvolňuje životadárný déšť. Ten padá na znamení kříže, znamení života. V půli obrazu je postava Vojtěcha, skrze kterého se umocňuje cesta do světlé budoucnosti. I on samotný vystupuje ze tmy – znamení palmové ratolesti. V pravé části obrazu je vycházející – zapadající slunce. A heraldický znak kláštera na Břevnově. Vojtěch založil tento klášter pro duchovní zázemí a centrum vzdělanosti. Na vzdělávání odkazuje kniha. Postoj a výraz Vojtěcha je soustředěný, však zároveň odhodlaný a odvážný. Jeho život koncentrovaný do celkového dojmu silné Vojtěchovy osobnosti. Levý obraz, použité atributy: studentem v Magdeburku loď -misijní cesty Biskup Vojtěch hájí právo – vystupuje proti obchodu s…

Číst více

svatý Václav Středový obraz – Svatý Václav, patron českého národa Václav s klasickými atributy, knížecí koruna, přemyslovská orlice, prapor, štít v pozadí vpravo Svatováclavská koruna – symbol, myšlenka, idea – je teprve předjímáno její budoucí vytvoření i když je koruna teprve jenom snem, už vrhá stín- světelnou siluetu kříže křesťanskou budoucnost českého národa křesťanství a budoucnost českého národa- symbolicky bude obsaženo a naplněno v českých národních klenotech /koruna, žezlo, jablko/ v pozadí vlevo stín Václava před stínem je silueta anděla – může být součástí podstaty S. Václava – ochránce anděl – ochránce českého národa Václav další možnost stín a silueta jsou vlastně dva andělé další typický atribut sv. Václava – má dva anděly barevná kompozice obrazu odpovídá kompozici státních barev české vlajky levá strana – Václav panovník navštěvuje vězně Svatý Václav, mimo jiné, je patronem vězňů silný přesah – král se snižuje ke komunikaci s těmi společensky vyřazenými vyjádření rovnocennosti…

Číst více

svatý Prokop Na obrazech opět dominují červená a modrá barva- barvy českých zemích. Tato barevná kombinace se vine celou kolekcí českých svatých. Středový obraz Prokop s klasickými atributy poustevníka a opata Prokop v hábitu s křížem v levé dolní části obrazu je přemožený ďábel samotným Prokopem v pravé dolní části obrazu je laň, odkazuje k poustevnickému způsobu života Prokopa, atribut k legendě – setkání knížete Oldřicha s Prokopem, když byl kníže na lovu barvy pozadí symbolizují české barvy Levý obraz Prokop vítězí v boji nad ďáblem s lehkostí, kterou mu dodává víra ďábel se sklání a zažívá ponížení a utrpení je spoután ohlávkou —- tradiční atribut u vyobrazeních sv. Prokopa Boží pomoc Prokopovi je symbolizována řetězem jakoby vystupujícím z kříže z nebe Pravý obraz vyobrazen Sázavský klášter: atribut k životu a dílu opata sv. Prokopa dědictví v podobě kláštera se slovanskou liturgií pohnutý osud Sázavského kláštera  zobrazení Prokopova koflíku a…

Číst více

svatá Ludmila Na celém triptychu je převažující červenomodrá kombinace – odkaz na barvy Česka. Růžová- lososová barva je zjemňujícím prvkem. Odkazuje na takovou zavátost, nejasnost všeho kolem Ludmily. Téměř vše, co o Ludmile víme, je z legend. V německých krajích ji nazývají princeznou a matkou českého lidu. Triptych jsem pojala jako takový trochu abstraktní. Právě kvůli tomu, aby se k němu daly použít různé výklady. Vše kolem S. Václava, jak ho Ludmila vyučovala. Ohromná vzácnost v tehdejší době. Současní historici tvrdí, že Václav byl prvním vzdělaným českým knížetem. Že tehdy se vzdělání týkalo pouze duchovenstva. Snažila jsem se o navození láskyplného a útulného prostředí dětství Václava. Protikladu k jeho budoucímu životu. Pro Ludmilu to byly poslední šťastné roky- předjímání budoucnosti. Ludmila, inteligentní, empatická, věděla, že bude v přinejmenším v ohrožení života. Václav byl pro ni světlem života a hlavně nadějí pro změnu v tehdejší společnosti. Toto záviselo pouze na ní.…

Číst více

O iluzionistovi Triky a iluze. Kouzla a magie. Je to dnes, v epoše dokonalých produktů sofistikovaných technologií, pro někoho vůbec zajímavé? Ocenitelné? Pro mě ano! Udělat opravdu z ničeho něco opravdu velkého – to uměl Karel Zeman. Filmař, jehož naturel předurčil jeho velmi bohatý osobní život. Trikař, jehož umění předurčila éra filmů bez vlivu počítačů. S neobyčejnou lehkostí vytvářel „kejkle“ pro oči diváka. Cokoliv si usmyslel vytvořit, bez problémů zrealizoval. Vznikly tak filmy, co umí zanechat stopu v podvědomí. Citlivě vtipné až ironizující. Poetické až zvláštně romantické. Navodí příjemnou nostalgii, po které má duše tak žízní. Vždy ráda zhlédnu nový trikově nadupaný „biják“. A na druhý den z „bijáku“ nevím skoro nic. Prostě ta stopa ve vědomí nezůstala. Usilovně přemýšlím, co vše by s dnešní technikou dokázal vytvořit Karel Zeman. Nakonec si pokaždé pustím jeho film a přivodím si éterický stav. Stal se z toho můj rituál. Zdeňka Josefina Trnečková

Umění ve výlohách Už od mala jsem milovala „bloncání“ po Prostějově. Od náměstíčka k náměstí. Od výlohy k výloze. Zvláště v podvečerním čase, kdy nasvětlené výlohy krásně vynikaly. Naaranžované, vzdušné, přitažlivé. Díla tzv. aranžérů. Kdo se chtěl stát aranžérem, musel mít estetické cítění a šikovné ručičky. Složit talentovou zkoušku a být přijat do exkluzivního učebního oboru. Dnes je tento druh umění zcela vymýcen. Z krásných výloh se staly zalepené foliové plochy s velkými nápisy. To abychom my všichni chápali, co se prodává např. v papírnictví či lékárnách. Já osobně mám s nápisy problém, ihned zapomínám obsah. Má paměť odmítá uchovávat hloupé a odpudivé vjemy. Tudíž záměr obchodníků působí na mne zcela opačně. Proto už „nebloncám“ po Prostějově. Není co k okukování a číst nápisy mě nebaví. Zůstaly jen vzpomínky na umění ve výlohách. Zdeňka Josefina Trnečková

10/39