Vernisáž výstavy obrazů žáků Zdeňky Trnečkové v Avatarce 17. ledna 2017

 

Dámy a pánové, vážení hosté, vítejte v netradiční prostějovské Art kavárně Avatarka paní Ivy Polické. Kavárna již více než tři roky naplňuje poslání, které jí majitelka dala do vínku, být též kavárnou umění podporující. Dnes, 17. ledna, se otvírá výstava obrazů žáků prostějovské malířky a výtvarnice Zdeňky Trnečkové. Dovolte přivítat a představit autory: Janu Jančaříkovou, Štěpánku Servusovou a Martina Zoubala. Též jejich příbuzné a přátele. Jmenuji se Antonín Bůžek a byl mi svěřen úkol pronést úvodní řeč.

Umění člověku pomáhá zvyšovat jeho citlivost ke světu a může u něj vyvolat smysl pro krásu a ve spojení s konáním dobra být lidem užitečný. Člověk nemusí umět dobře kreslit či malovat, důležité je, aby se rozvíjel, naučil se vidět, rozlišovat barvy, hrát si s barvami. Malováním lze reagovat na objekty, příběhy, přání, myšlenky, ba i rytmus vyťukaný do stolu. Výtvarná činnost vedená jemnou radou zkušené malířky se významně podílí na kultivaci dětské osobnosti v jejích vývojových obdobích. Od mladšího školního věku, předpubertou, pubertou po adolescenci a časnou dospělost. Nelze pominout vytváření pozitivní psychické a sociální vazby mezi učitelkou a žákyní a žákem, jakož i mezi žáky navzájem. Jde o vznik neformální malé sociální skupiny coby společenství.  Jedinec postupně roste a vrůstá do společnosti s tím, co si geneticky přináší a prostředím a výchovou rozvíjí. Jde o to, aby v počátcích motorického učení nastupovaly vhodné, rozmanité a zušlechťující také volnočasové aktivity.

 

Na počátku byl zájem tehdejších dětí, které nechtěly tradiční výuku výtvarné výchovy, ale chtěly se učit malovat s malířem, malířkou. A tak se setkávají se Zdeňkou Trnečkovou, jejíž metoda práce spočívá v hledání a nalézání uklidnění, schopnosti soustředění pozornosti na umění a jeho darech lidské duši a srdci. Tam je podle Josefa Čapka zapotřebí mít obraz nejdříve. Začali malovat pro radost nejdříve zvířátka. To, co je zde vystaveno, je průřezem desetileté tvorby, od 2. třídy ZŠ,  přítomných mladých autorů, kdy se s jemnou radou Zdeňky Trnečkové vyprofiloval každý po svém a tím, co jej baví malovat. Ne tím, co by se musel učit malovat. Na otázku, co jim 10 let u Zdeňky Trnečkové, se kterou sdíleli volný čas, dalo - psychicky, emocionálně, mentálně, sociálně a vůbec lidsky, to je v jejich duších či srdcích uložen  otisk, snad celoživotní, i když se budou profesně orientovat jakkoli.

 

Nyní nastává čas, kdy se seznámíme s osobnostmi přítomných autorů výstavy.

 

Slečna Jana Jančaříková se narodila 18. července 1998 v Prostějově, kde žije a studuje střední zdravotnickou školu. Ke studijnímu oboru ji přivedl soucit, cit a potřeba pomáhat lidem. Od raného dětství se věnovala závodně krasobruslení, později to byla aktivně zumba, kterou vystřídal břišní tanec. A zejména silná potřeba výtvarného projevu, malby. Vyhranila se ke zpodobnění krajin, které jsou zvláštní, iluzorní a jiskřící fantazií. Tvoří s radostí a klidem. Též ji, přirozeně, zajímá  móda a design v odívání. Má ráda literaturu a film, studuje anglický jazyk. Coby dobrovolník se zúčastňuje akcí ZOO na Svatém Kopečku.

Slečna Štěpánka Servusová se narodila 3. února 1998 v Prostějově, kde také bydlí. Studuje maturitní ročník Slovanského gymnázia v Olomouci, hodlá pak studovat vysokou školu s ekonomickým zaměřením. V dětství se věnovala krasobruslení, dnes trénuje začínající krasobruslařky. Ráda cestuje a lyžuje. Má další humanitní zájmy, studuje sólový zpěv a hru na flétnu na ZUŠ V. Ambrose v Prostějově. Intenzívně studuje angličtinu.

 

Mladý muž Martin Zoubal se narodil 29. srpna 1999 v Prostějově, tady žije a studuje. A to na střední zdravotnické škole. Tu si zvolil vzhledem ke své klidné a trpělivé povaze a naplňování kvalifikované potřeby pomáhat lidem. Prošel sportovní přípravou ve fotbalovém klubu, též zkoušel řecko-římský zápas. Věnuje se organizované turistice. Ve své tvorbě byl dříve zaměřen na krajinu. Ale jeho současná díla vyobrazují architektonické budovy, díla moderní architektury. Malování má jako druh relaxace a hledání klidu v dnešní uspěchané době.

 

Na závěr je na místě poděkovat mladým autorům, kteří slouží múze umění a jejich odborné průvodkyní na jejich desetileté cestě životem Zdeňce Trnečkové. My návštěvníci, coby recipienti, kteří autorské dílo vnímáme a s ním komunikujeme tak intenzívně, že v nás vyvolá estetický zážitek,  odcházíme obohaceni.

 

 

 

V Prostějově dne 17. ledna 2017          PhDr. Antonín Bůžek, Ph.D.