Nemůžu se dočkat Ježíška.

Tak ,vánoce. Pro mě zimní slunovrat a s ním přijde "zimní léto". O tom jsem se kdysi zmiňovala. Ale o svém osobním Ježíškovi jsem neřekla vůbec nic. Ježíšek se u mne zastavuje každý rok. Tváří v tvář jsem se s ním ještě nesetkala. Má hrozně naspěch. Vždy jen cinkne domovní zvonek a než dostatečně zareaguji, už jen z okna zahlédnu na temném nebi mizející vrtulník. Vždy létá vrtulníkem, od malička ho tak vídám. Jednou mi rodiče dali dalekohled, abych se zkusila podívat. Zahlédla jsem velikého ježka. Na bodlinách měl napíchané dárečky a na očích obří žluté brýle. Snad aby lépe viděl za zhoršených světelných podmínek. Byla jsem z něj nadšená, moc se mi líbil. Teď když už jsem vyrostla, tak vím, že to Ježíšek být nemohl. Ve vrtulníku seděl jeho akční asistent, protože Ježíšek nestíhá. Má všeho moc. Dokonce ani ty dárečky mi nedoručoval. To také nezvládal. Ale radí a pomáhá s dárky mým rodičům. Maminka s tatínkem mi vše vyzradili, když už jsem velká holka. Moc se těším, až opět zahlédnu vrtulník na Štědrý den. Jenom se bojím, aby na vánoční obloze těch vrtulníků nelétalo víc.