UMĚNÍ VE VÝLOHÁCH 

  Už od mala jsem milovala "bloncání" po Prostějově. Od náměstíčka k náměstí. Od výlohy k výloze. Zvláště v podvečerním čase, kdy nasvětlené výlohy krásně vynikaly. Naaranžované, vzdušné, přitažlivé. Díla tzv. aranžérů. Kdo se chtěl stát aranžérem, musel mít estetické cítění a šikovné ručičky. Složit talentovou zkoušku a být přijat do exkluzivního učebního oboru. Dnes je tento druh umění zcela vymýcen. Z krásných výloh se staly zalepené foliové plochy s velkými nápisy. To abychom my všichni chápali, co se prodává např. v papírnictví či lékárnách. Já osobně mám s nápisy problém, ihned zapomínám obsah. Mám pamět odmítá uchovávat hloupé a odpudivé vjemy. Tudíž záměr obchodníků působí na mne zcela opačně. Proto už "nebloncám" po Prostějově. Není co k okukování a číst nápisy mě nebaví. Zůstaly jen vzpomínky na umění ve výlohách.