svatá Zdislava

Středový obraz – Zdislava máma a manželka

Zdislava, její 4 děti a manžel, v pozadí její sídlo hrad Lemberk
Zdislava je exkluzivně vzdělaná šlechtična patřící do okruhu tzv. svatých princezen, obdarovaná vírou a láskyplností, která z ní vyzařuje podpora manžela je její štít pro její ochranu a svobodu v době ne zrovna vstřícnou pro realizaci žen, manžel je ve zbroji, vždy připraven chránit a bránit
děti, které žijí radostné životy, se podporují vzájemně a jsou si vědomé síly, ochrany rodičů – viz. lucernička ozařuje štít……však uvědomují si určitou úzkost, viz. ustaraná tvář dítěte objímajícího sourozence
hrad Lemberk, domov, bezpečí, zázemí, symbol též vrozené touhy každého člověka po vlastním zázemí v pozadí též jako symbol nedostižný sen pro obyčejného smrtelníka

Levý obraz – Zdislava dává almužnu

v pozadí manžel, rytíř velící, chránící, štít se lvicí
Zdislava, sedící, snižuje se na fyzickou výšku žebračky, která ji v bezpodmínečné vděčnosti tiskne ruce
druhý chudý objímá darovaný chléb v pláči a obrovském zoufalství ví dobře, že už nikdy nemusí toto milosrdenství zažít, že smrt je mu nadále v patách a nikde žádná naděje v životě pozemském tak jak to bylo poplatné tehdejší těžké době
almužna: pečivo, ovoce, víno pro ty dva chudé dostačující, ale pouze pro ty dva viz. odkaz na Ježíše – Matouš 15,32
Zdislava dává almužnu jako by byla sama žebračka a dělila se o vlastní poslední sousto. (pro autorku obrazu jádro výjevu)

Pravý obraz – Zdislava a její druhý život šlechtičny

v pozadí bazilika v Podještědí, Zdislavin přesah do dnešní doby pro úplně všechny lidi, věřící a nevěřící symbol víry a lásky k Bohu – Zdislava baziliku založila s ideou
Zdislava podporuje umění, viz. ornamenty
má touhu po kráse, viz. umění
děti základ budoucnosti společnosti, státu a mohou to být též děti Zdislavy

snaha autorky:

Autorka obrazů se snažila o vložení vlastních emocí ze Svaté Zdislavy do tohoto oltářního obrazu, prvního z kolekce Čeští svatí. Jde jí především o přiblížení svatých jako obyčejných lidí, kteří přinesli přesah do dnešní doby. Doby, ve které se vytratila touha po kráse duševní a všech dalších krásách.

Krása duševní je ušlechtilý konečný stav mysli, jež existuje v plné lásce. Láska je nejvyšší teologální ctnost. Ve výsledku pak před námi stojí lidská bytost vyzařující klid, ale též odhodlání – bezpečí, ale též odvahu – energii života, ale též energii života po fyzickém konci života těla.

Toto vyzařování vnímají všechny žijící bytosti, jak lidi, tak zvířata.