Výstava ve Vlastivědném muzeu Olomouc

Výstava ve Vlastivědném muzeu Olomouc

Vernisáž výstavy obrazů prostějovské malířky Zdeňky Trnečkové

Vlastivědné muzeum v Olomouci dne 3. září 2015

Vážení hosté, dámy a pánové.

Jmenuji se Antonín Bůžek. Byl jsem požádán, a také poctěn, abych uvedl vernisáž obrazů prostějovské malířky Zdeňky Trnečkové, zde v této síni Vlastivědného muzea v Olomouci. Tato expozice má přispět k edukační funkci muzea, totiž prezentaci výtvarného umění.

Dejte mi muzeum a já ho zaplním, kdysi řekl Pablo Picasso. Naše malířka tady prezentuje obrazy. Zdeňka Trnečková se narodila, žije a tvoří v Prostějově. V oblasti malování ji podněcovali rodiče. Lze říci, že krajina dětství a kouzlo domova provázely její kreslířské a malířské kroky. Svou vizuálně-prostorovou inteligenci (podle Gardnera, z r. 1938), schopnosti vnímání a rozlišování barev, tvarů a velikostí předmětů odborně rozvíjela ve dvou cyklech výtvarného oboru ZUŠ V. Ambrose v Prostějově a pod vedením grafika a keramika Milana Kupky. Studium Gymnázia Jiřího Wolkera v Prostějově ukončila maturitou z Dějin umění a estetiky. Tamtéž v Galerii Artium Liberalium – Galerii svobodných umění v letech 1990 až 1994 spoluorganizovala expozice a sama vystavovala. Jak šla léta, autorka doma na starém, starožitném rýsovacím prkně pilně tvoří a vystavuje zejména v rodném Prostějově, též i v Praze, Krnově a ve Vyškově. Byla zahrnutá některými obrazy do průřezového nazírání v publikaci Figurální tvorba umělců Olomouckého kraje 1900 – 2010. Ke svému dalšímu osobnostnímu a odbornému rozvoji začíná studovat na Rudofinské akademii v Praze.

Dále, vážení hosté, věnujme pozornost třem otázkám.

Proč Zdeňka Trnečková maluje a svá díla vystavuje?

V malování a dalších uměleckých aktivitách (například i fotografování a výrobě šperků), spatřuje svou existenciální podmínku hledání cesty k umění, jak žít. K tvorbě je zapotřebí invence. Autorka  je ke světu citlivě vnímavá. Očima filtruje realitu světa a přetváří ji v zušlechťující obraz. Její obrazy se v čase proměňují a stávají se mnohdy i divákovi obtížně zapamatovatelnými.  Autorčinu tvorbu do určitého malířského směru zařadit nedovedu.

Jaké výrazové prostředky autorka uplatňuje?

Malířka Zdeňka Trnečková vychází z tvorby starých mistrů renesančního období. Používá techniku holandské malby, spočívající ve vrstvení barev až do bodu, kdy je výsledek uspokojivý. Autorka volí způsob přenášení vizí a fantazií do malby technikou alla prima, maluje na hotovo bez studií a přípravných prací. Využívá maximální spektrum barev a hledání nových barev. Pokud jde o černou barvu, pracuje s jejími mnoha odstíny. Pohybuje se na křehké hranici myšlenky a činu. Svými obrazy, které vypovídají o hledačství, touze a lásce k malování, vnímavého diváka oslovuje a provokuje, aby se zastavil a zamyslel, aby otevřel své nitro a odpoutal se od shonu a starostí všedního dne.

Co se může v člověku evokovat, potká-li se s krásou skrze malbu?

Rozmanitost barev a jejich kombinace, komplikovanost, symbolika a dějová různorodost podněcuje obrazotvornost a představivost v harmonii a u diváka některými obrazy vyvolává i neklid. Pro autorku je podstatné, aby malba divákovi sdělovala malířčinu svobodu tvorby. Krása, či spíše estetično prostřednictvím umění malby nám dává vidět ji tam, kde bychom ji sami neviděli. Umění člověku pomáhá zvyšovat jeho citlivost ke světu a může u něj vyvolat smysl pro krásu a ve spojení s konáním dobra být lidem užitečný.

Malířce Zdeňce Trnečkové děkujeme a přejeme vše dobré v osobním životě a úspěšnost v tvorbě, přinášející naplňování lidské potřeby krásy, smyslu a stability, jak kdysi pravil Franz Kafka.

PhDr. Antonín Bůžek, Ph.D.